|
Sušení
keramiky bez prasklin Tajemná magie jen pro zasvěcené autor: Tony Hansen publikováno: 15.5.2020 Jakýkoliv keramický výrobek může
být usušen, pokud schne pomalu a dostatečně rovnoměrně. Abyste mohli sušit
rychleji, optimalizujte keramickou hmotu, profil střepu, samotný proces
sušení a rovněž vypracujte dobrý test pro hodnocení chování během schnutí. Mnoho
keramiků i výrobních podniků má podivnou schopnost bez následků porušovat
pravidla, a když pak nastanou problémy, tvářit se překvapeně. V případě
sušení to není dobrá strategie. Možná jste na YouTube viděli videa hrnčířů v
Indii, kteří keramiku suší na slunci. Nezkoušejte
to. Jejich hlína není plastická. Je velmi písčitá a lehčená a po generace se učí, jak s ní pracovat. Vaše plastická hmota to jistě
nezvládne, a proto pokud chcete svoji keramiku s úspěchem sušit, je potřebné
myslet na následující: Když keramika schne, smršťuje se Ve většině
případů se praskliny objeví, když smršťování probíhá v různých částech střepu
natolik odlišně, že překoná jeho vnitřní soudržnost. Nejde tedy ani tak o
rychlost sušení, jako o jeho nestejnoměrnost, která vede k praskání nebo
hromadění zbytkového pnutí. Rovnoměrnost sušení umožní jedné dílně keramiku
sušit bez problémů a za polovinu času, než to zvládne jiná dílna
a navíc s vysokými ztrátami. Keramika má tendenci schnout nerovnoměrně Exponované
části, jako jsou okraje, budou schnout dříve než ostatní části výrobku.
Udělejte vše proto, abyste po celou dobu zajistili rovnoměrné schnutí. U
komplikovaných tvarů budou určité části schnout rychleji bez ohledu na to,
jak je otáčíte. Vypozorujte tu fázi v procesu, kde se ve výrobku poprvé objevují změny v
obsahu vody, tzv. gradienty sušení To se může
stát u rozpracovaného nezakrytého výrobku nebo u výrobku, který je po
vytvoření ponechán příliš dlouho nezakrytý. Hlína ve svém plastickém stavu
snadno absorbuje napětí vytvořené 3% rozdílem obsahu
vody mezi nejsušší a nejvlhčí částí. Vzniklý rozdíl má tendenci zůstávat ve
výrobku po celý zbytek sušení a v pozdějších fázích mohou slabší a tenčí
části praskat. Nirvánou kontinuálního sušení je tunelová sušárna s řízenou vlhkostí Sušárna je
přístupná na obou koncích, vozíky vjíždějí na jednom konci a vyjíždějí na
druhém. Plné teplo pece fouká poblíž východu, kde je rovněž dodáván vnější
suchý vzduch. Proud vzduchu pokračuje směrem ke vchodu, kde je nižší teplota
a maximální vlhkost. Větrací otvory podél tunelu jsou podle potřeby (pro
vyladění procesu) používány pro přívod vnějšího čerstvého vzduchu nebo odvod
vlhkého vzduchu. Nirvánou periodického sušení je komorová sušárna s řízenou vlhkostí Povrchová
voda je ze střepu odstraněna pomocí rychle proudícího vlhkého vzduchu v
atmosféře pomalu klesající vlhkosti. Svižný vlhký průvan se potká se všemi
povrchy, čímž se odstraňuje stejné množství vody. Kontrola vlhkosti může být
tak snadná jako kontrola, kolik vnějšího suchého vzduchu je přivedeno dovnitř
a kolik vlhkého recirkulovaného vzduchu je odvedeno ven. Kompromisem může být
zvláštní plastem uzavřená část studia nebo dílny sloužící jako vlhčírna (vlhkost je přirozeným důsledkem ohrazení
vlhkého výrobku). Keramika schne mnohem pomaleji, ale také mnohem
rovnoměrněji. V okamžiku, kdy je smrštění u konce, může být vyjmuta k
finálnímu sušení na vzduchu. Hrnčíři a hobby keramici mohou rozšířit tento
princip umístěním keramiky na podložky pod textilii a plastovou fólii. Tak se
zpomalí, a tedy i zrovnoměrní proces sušení. Berte v potaz každý jednotlivý typ výrobku, který se suší Přemýšlejte
o jeho zvláštních potřebách. U komplexních a neobvyklých tvarů mohou být
pomalu schnoucí části urychleny pomocí jiné orientace (např. otočením misky
dnem vzhůru jakmile je to možné), vhodným umístěním (např. postavením hrnků
do kruhu uchy dovnitř) nebo upravením proudění vzduchu či zakrytím. Rychle
schnoucí části lze dokonce zpomalit aplikací vosku nebo latexu v koženém
stavu. Keramika potřebuje adekvátní proudění vzduchu, teplotu a čas Je to nutné
proto, aby odešla voda uzavřená v pórech, která se neodpařila při pokojové
teplotě. Bez sušící komory s teplotou přes 100 °C je pak vaše pec posledním
místem schnutí. Elektrické pece postrádají proudění vzduchu k odvádění
povrchové vody. Systém pecního odvětrávání proto považujte nejen za investici
do bezpečnosti, ale také do správného sušení. Je nezbytné (ať už s
odvětráváním nebo bez) zajistit pomalý ohřev nad bodem varu, aby se mohla
zbytková voda (vzdušná vlhkost) z pórů odpařit, než začne samotný výpal.
Je-li to nutné, naprogramujte po několik hodin (nebo dokonce dní) výdrž na
teplotě 115 °C, než budete pokračovat ve výpalu. I když by se mohlo zdát, že
teploty vyšší než bod varu, tedy 100 °C, by vytvořily páru, kvůli které by
mohla keramika prasknout, není tomu tak (proto udržujeme teplotu na 115 °C). Hlíny s vysokým podílem aplastik mají
vynikající vlastnosti, co se schnutí týče Není to dáno
pouze díky očividně nižšímu smrštění sušením, ale proto, že propustnost pro
vodu je lepší a neplastické složky vytváří dodatečné
cesty pro odchod vody z výrobku. Kromě toho aplastika
působí tak, že ukončují trhliny v jejich časném mikroskopickém stádiu. Obtížnost sušení roste exponenciálně s velikostí a hmotností střepu Nepodceňujte
nárůst problémů během sušení keramiky, které jsou větší, než byly v
minulosti. Zatímco při výrobě 25cm talířů se může za
řadu let objevit jen pár problémů, u 30cm talířů mohou ztráty sušením narůst
desetinásobně. Některé tvary velmi proměnlivých tlouštěk a hranatých kontur
jsou obzvláště problematické. Velké talíře, zejména porcelánové, mohou být
skutečnou výzvou. Všímejte si vlivu tvaru a kontur na výskyt prasklin
vzniklých sušením. Nepodceňujte vliv změn klimatu a počasí na obvyklé vzorce sušení Dávejte si
pozor na dlouhé, chladné a vlhké období, které kulminuje suchým obdobím,
zejména pokud jste vy nebo vaši spolupracovníci začali být díky těmto
podmínkám trochu nedbalí. Studené zimní měsíce mohou znamenat nízkou vlhkost.
Upravte své metody, nebo vytvořte takové prostředí pro sušení, které je na
těchto změnách maximálně nezávislé. Hlína se skládá z mikroskopických plochých krystalů Pokud jsou v
plastickém stavu orientovány náhodně, smrštění je stejné ve všech směrech a
během rovnoměrného sušení nedochází k žádnému napětí. Avšak pokud se
srovnají, dochází k menšímu smrštění podél jejich délky než šířky. Takže
praskliny se mohou objevit, i když je sušení rovnoměrné Například orientace
částeček napříč dnem u širokých na kruhu točených kusů má tendencí být více
nahodilé než směrem nahoru ve stěnách. A tak pokud takové výrobky točíte,
stlačte dno, abyste je zkusili seřadit rovnoběžně s povrchem a abyste
redukovali napětí během sušení. Zvažte také, jak vaše výrobní vybavení může
zarovnávat částečky nestejnoměrným způsobem. Suroviny ve hmotě Je možné, že
příčina praskání může mít svůj původ ve hmotě, která je příliš citlivá na
změny surovin, nebo že i běžně stabilní hmota byla změnou surovin ovlivněna.
Na tyto změny budete muset reagovat úpravou receptury. Na druhé straně s
obviňováním hmoty se neunáhlete. Pokud výrobce sanitární keramiky zvládne
usušit 22kg porcelánovou toaletní mísu a vy máte
problém s kameninovým talířem vážícím 1 kg, existuje velká šance, že úprava
vašeho výrobního procesu problém vyřeší. Pokud vaše
hmota obsahuje například bentonit, můžete jeho množství bezpečně snížit o 1–2
% bez jakéhokoliv vlivu na vypálené zboží. Tím se zvýší
propustnost (takže voda může rychleji unikat) a sníží se smršťování. Jiným
přístupem je zaměnit část jílu za méně plastickou variantu (nebo kaolin za
méně plastický kaolin). Nižší plasticita znamená, že se hmota nebude stejně
dobře tvarovat, avšak může být jednodušší zvyknout si na horší plasticitu, než řešit praskání při sušení. Při zavádění
výše uvedených úprav sledujte změny ve slinutí a hmotu upravte snížením nebo
zvýšení obsahu taviv. A ještě jedna poznámka – nedůvěřujte názorům jiných
lidí o tom, které kaoliny a jíly jsou více nebo méně plastické. Proveďte
testy na smrštění sušením, abyste si to sami potvrdili. Při práci s porcelánem buďte realističtí Neočekávejte,
že bude porcelán schnout stejně jako kamenina nebo pórovina.
Nepředpokládejte, že budete schopní vyrobit jakýkoliv tvar nebo velikost z
porcelánové hmoty. Pokud má střep na profilu různou tloušťku a ostré kontury,
nemusí být porcelán praktický. Na druhou stranu, zatímco ve velkovýrobě si
nelze dovolit sušící postupy náročné na čas a práci, keramici jednotlivci
mohou pečlivým opatrováním provést sušením i náročné hmoty. Například
porcelán může ztrácet vodu velmi rychle (a proto se může hodně smrštit) během
prvních minut a hodin sušení. Jinak problémové kusy je možné úspěšně sušit
tak, že je rychle po vytvoření zakryjete a necháte je tak klidně i po několik
dní, aby pomalu prošly počáteční fázi sušení. Efektivní způsob pro testování a hodnocení chování během schnutí je
užitečný Některé
laboratoře mají komplexní nástroje a generují tuny čísel a reportů, ale když
je požádáte o vysvětlení chování materiálu během schnutí, mohou ztratit řeč.
Znalost povrchové plochy částeček, velikosti částeček, smršťování atd. je
sice hezká, ale chování během schnutí je komplexní proměnná, která navíc
zahrnuje tvar částeček, interakce, identitu a povahu interakcí
částečka-částečka a částečka-voda. Test DFAC (tzv. Drying Factor Test) je snadný na provedení a
poskytuje skutečné hodnoty, které reprezentují tuto vlastnost. Závěr Berte
praskliny na keramice vážně. I pár prasklých výrobků může poukázat na chybu
ve vašem procesu. Může to totiž být jen štěstí, že ostatní zůstaly ušetřeny.
Otestujte si novou hlínu nebo její novou várku. A pamatujte, sušení opravdu
není žádná magie. Snažte se jen o to, abyste v jakémkoliv stádiu sušení mohli
vybrat jakýkoliv výrobek s jistotou, že testy na obsah vody provedené kdekoli
na střepu přinesou obdobné výsledky. Příklady z praxe Na
následujících řádcích nám autor Tony Hansen dává
nahlédnout do svého pomyslného deníku, v rámci nějž
problematiku sušení v krátkosti demonstruje na reálných příkladech. Nutno
podotknout, že se většinou nejedná o běžnou praxi, ale spíše o experimenty s
technikou sušení a materiály. Od točení na kruhu ke glazování a vypálení za 18 hod Trvalo 2–3
min, aby tento hrnek z hlíny Plainsman M370 za
pomoci horkovzdušné pistole (ne fénu) mírně zkožovatěl
pro obtočení. Trvalo pár sekund zpevnit ucho před přilepením. Fotografie
znázorňuje, jak ho přivádím do koženého stavu, aby byl připraven na
glazování. Suším ho rovnoměrně a uvážlivě. Potom jsem ho uvnitř vylil
glazurou a okamžitě ho do ní smočil i okrajem dolů. Znovu jsem ho pár minut
sušil horkovzdušnou pistolí a potom jsem smočil zbývající vnější část (tedy
po místo, kde jsem před tím s glazováním skončil). Další 3 min jsem ho sušil
horkovzdušnou pistolí a vložil do pece. Poučení: Klíčem není rychlost sušení.
Ale jak stejnoměrné je (pozoruji změnu barvy a zaměřuji se na nejvlhčí
části). Vypálil jsem ho na žároměrku 6 (cca 1200 °C) rychlostí 200 °C/hod s
hodinovou výdrží na 120 °C kvůli finálnímu odchodu vody. Pozn. překl.: Nejedná se o standardní postup, ale o extrémní
testování technologie a materiálu.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Jak rovnoměrně usušit tyto hrnky, aby se předešlo prasklinám Je důležité,
aby ve všech fázích schnutí v kusech nevznikaly gradienty (části různých
tuhostí). Tudíž rád připevňuji ucha co nejdříve je to po vytočení možné.
Nevyhnutelný gradient vznikne tak jako tak, protože okraje musí být
dostatečně tuhé na to, aby se při lepení příliš nedeformovaly. Jak ale
zpevnit tyto hrnky pro obtočení a zároveň ujednotit vlhkost? Prvním klíčovým
krokem je jejich umístění na sádrovou desku. Poté jsem je přikryl textilií
(dobře poslouží acetát, zlidověle umělé hedvábí,
protože je prodyšný). Následně jsem vše vložil do velkého pytle na odpadky a
uzavřel. Sádra zpevní dno a absorbuje vzdušnou vlhkost, čímž se zpevní i
stěny. Další den jsou všechny části výrobku v koženém stavu.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Nejde o rychlost sušení, ale o jeho rovnoměrnost Polovina
těchto hrnků vyrobených z hlíny Plainsman Polar Ice praskla. Vím přesně,
proč se tak stalo. Po vytočení jsem je položil před ventilátor na pomalu se
otáčející točnu, aby se zpevnily dostatečně nato, abych mohl přilepit ucha.
Samozřejmě jsem na ně zapomněl a okolo okraje už byly docela tuhé, zatímco
dno bylo stále vlhké. Rychle jsem ucha přidělal a přikryl je textilií a
plastovou fólii a nechal jsem je tak po dva dny, aby se vlhkost sjednotila.
Bez ohledu na to se tím na počátku vzniklým nepoměrem zpečetil jejich osud.
Ponaučení: V žádném případě nesmí být během sušení žádná část výrazně napřed.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Tři ústřižky toaletního papíru – tajemství usušení hrnku za hodinu Po otáčení
se před ventilátorem byly tyto porcelánové hrnky připraveny k obtočení a
připevnění ucha za 15 min. Následně byly otočeny dnem vzhůru a ucha byla
zabalena. Za dalších 45 min byly hrnky suché a připravené k vypálení. Nejde o
to, jak rychle něco sušíte, ale jak rovnoměrně. Ucha by za normálních
okolností schnula rychleji. Jejich obalení proces zpomalí dostatečně na to,
aby probíhal synchronně se zbytkem hrnku.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Můžete usušit hrnek s uchem za dvě hodiny? Ano! Víko mé
vypalovací pece se zdá být tím správným místem pro rovnoměrné sušení, dokonce
i pro čerstvě vytočené střepy. V době, kdy hrnek začal viditelně schnout,
byla uvnitř pece teplota okolo 550 °C a víko začínalo být docela horké. Dno
hrnku bylo nejteplejší a vršek nejchladnější, přesný opak toho, jak obvykle
během sušení vzniká nerovnoměrnost (vrch schne nejdříve). Tento princip by
mohl být využit při výrobě vyhřívané sušící komory. Ve vnitřním prostoru by
mohla být udržována vysoká vlhkost a průvan vzduchu skrz by mohl odvádět
vlhký vzduch a zajistit potřebnou rychlost. Pozn. překl.: Sušení na peci nelze považovat za běžnou praxi,
neboť by s takovým postupem zřejmě nesouhlasil její výrobce.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Profil střepu je důležitým faktorem při vyhýbání se trhlinám Obrázek
znázorňuje profil misky. Pro úspěšné sušení a výpal je vhodné, aby měl střep
co nejrovnoměrnější tloušťku. Stejně důležité je vyhnout se ostrým konkávním
úhlům. Bylo by možné ztenčit oblast vně nožky vytvořením ostřejší konkávní
kontury, avšak ta, pokud by byla příliš ostrá, by mohla představovat slabinu,
kde by mohla vzniknout prasklina.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Zajistí přidání ostřiva vždy lepší chování během sušení DFAC test
pro hodnocení chování během schnutí porovnává typickou bílou kameninu (na
obr. vlevo) a tu samou hmotu s 10% přídavkem mletého
molochitu o hrubosti síta 50–80 ok (pozn. překl.: To odpovídá přibližně velikosti 0,297–0,177 mm).
Vidíme, že charakter trhliny je poněkud odlišný, ale jinak se zdá, že nedošlo
ke zlepšení. Zatímco přidání ostřiva snižuje smrštění sušením o 0,5–0,75 %,
snižuje také pevnost za sucha (v důsledku toho je trhlina zubatá, není to
čistá linie). Ostřivo také lépe odvádí vodu na povrch, všimněte si, že
rozpustné soli se tolik nekoncentrují. Dalším problémem jsou zubaté okraje
disku, do plastické hlíny je obtížnější říznout čistou linii.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Nejprve jsem přemýšlel, proč tyto dva hrnky tak špatně praskly Ale ve
skutečnosti by mě mělo zajímat, proč zrovna tento nepraskl. Tato hlína má
smrštění sušením 8 % a je velmi plastická. Měla by prasknout, když schne.
Přesto hrnek, který nepraskl, jasně demonstruje, že s náležitou péčí mohly
být pravděpodobně úspěšně usušeny všechny tři. Předpokládejte, že pracujete s
porcelánem a točíte velké ploché talíře. Měly by prasknout. Pokud se tak
nestane, předpokládejte, že se to stane, pokud jejich sušení nebudete věnovat
dostatečnou pozornost. Ale co je to dostatečná pozornost? V žádném okamžiku
by neměla být jakákoliv část střepu tužší než jiná. Občas je jedinou
možností, jak to zajistit, točení na sádrové desce.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Ukládejte hrnky uchy ve středu a během sušení je zakryjte Ucha se ze
všech stran vystavují vzduchu a schnou (a proto se i smršťují) mnohem
rychleji než stěny. Cokoliv, co můžete udělat pro zpomalení jejich schnutí,
se odrazí ve stejnoměrnějším procesu.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Jak interpretovat prasklinu na kotouči sušícím se v rámci DFAC testu Kotouče
používané v rámci DFAC testu mají průměr 12 cm a tloušťku 5 mm (ve vlhkém
stavu). Téměř ve všech obvyklých hlínách, když se během sušení smršťují, se
trhliny objeví. Stává se to proto, že středová část je zakrytá a zůstává
měkká, zatímco obvod schnutím tuhne (pozn. překl.:
v rámci testu je do středu kotouče položen kovový disk o průměru 6 cm, který
nutí veškerou vodu migrovat k vnějšímu okraji). Tím vznikne jakýsi souboj sil
s později schnoucí vnitřní částí, která je tažena k vnějšímu tuhému obvodu a
vynucuje vznik praskliny (začínající od středu). Pokud má hlína vysokou
plasticitu a pevnost za sucha, může tak silně tahat od středu, že se na
vnějším suchém okraji objeví praskliny, aby se uvolnilo napětí. Nebo může
vytvářet trhliny, které vedou paralelně k vnějšímu okraji, na hranici mezi
vnitřní a vnější částí. Povaha, počet a šířka prasklin jsou interpretovány
pro vytvoření faktoru schnutí, který může být následně zaznamenán.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Proč mají praskliny ve dně tvar písmene S U tohoto
hrnku bylo schnutí uspíšeno použitím horkovzdušné pistole. Rychlost sušení
není problém. Jsem schopný vysušit tento hrnek za pár minut, pokud budu teplo
aplikovat rovnoměrně po celé ploše. Avšak v tomto případě jsem nejdříve
vysušil stěny, dno tak zůstalo pozadu. Prvním překvapením je, kde prasklina
začíná. Je to bod, ve kterém se ve skutečnosti potkávají dvě praskliny, obě
začínají na vnější hraně (to je místo, kde se napětí potkává s hlínou
dostatečně tuhou na to, aby praskla). Dalším překvapením je, že před koncem
procesu se náhle praskliny začínají zvětšovat (rozdíl v pořízení těchto
fotografií je asi jen minuta). Způsob, jakým se tyto dvě trhliny potkávají ve
středu, vytváří charakteristickou trhlinu ve tvaru
písmene S.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Ten samý hliněný disk sušený rychle horkovzdušnou pistolí a pomalu
ventilátorem v rámci DFAC testu Středová
část byla zakrytá, zatímco obvod uschnul a jako první se smrštil (změnil tvar
středové části). Žádné praskliny. Ale jak středová část tuhla, dosáhla bodu,
kdy byla dostatečně zpevněná na to, aby začala vyvíjet síly, které od
vnějšího okraje (naproti sobě) vynutily vznik dvou prasklin, které
pokračovaly dovnitř, až se potkaly. Poté se trhlina rozšířila, aby rozptýlila
více napětí (šířka této trhliny se vztahuje ke smrštění sušením dané hlíny).
Avšak zrychlené tempo u kotouče vlevo ponechalo více napětí, které bylo na
samém konci uvolněno dalšími tenkými trhlinami od vnějšího okraje. Poučení:
Podmínky pro vznik trhlin byly v obou případech vytvořeny už na začátku
procesu, avšak vlastní prasklina vznikla později. Urychlení procesu pouze
vytvořilo malé dodatečné praskliny na okraji.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Šestnáct druhů hlíny. Žádný z hrnků během sušení nepraskl. Proč? Klíčem je
vyhnout se metodám, jejichž výsledkem je, že je jedna část výrobku v
jakékoliv fázi sušení tužší než druhá. Vytočte hrnky se stejnou tloušťkou
stěn. Postavte je na sádrovou desku (to odsuší
dno). Dodělejte ucha až chvíli poté, co jste vytočili hrnky. Přidělejte je,
jakmile jsou okraje dostatečně tuhé na to, aby držely tvar (v mých podmínkách
to trvá 2 hod). Použijte spojovací metodu, která umožňuje použití hodně tlaku
(lepší než naškrabávání). Použijte jen tak malé
množství šlikru o konzistenci husté smetany, aby se
části spojily (žádné nadměrné vytékání šlikru
okolo). Naskládejte všechny hrnky na podložky blízko sebe okrajem vzhůru a
přikryjte je vzdušnou textilií (např. acetátem). Vložte je do velkých pytlů
nebo zabalte do fólie a zastrčte ji pod desku. Další den obtočte dno (na
stejnou tloušťku jako stěny). Položte je okrajem dolů (s uchy do středu) na
hladké podložky (ne sádrové) a přikryjte je velkou textilií, kterou lze
zahnout pod desky tak, aby nikde nezůstaly díry, kudy by mohl proudit vnější
vzduch (v mých suchých podmínkách budou suché za dva dny).
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Praskající těžké a tlusté talíře Co dělat?
Čím lépe namíchaná a prohnětená hmota, čím menší kus, čím tenčí
stěny a čím rovnoměrnější sušení, tím méně prasklin bude. Čím hůře namíchaná
a prohnětená hmota, čím větší kus, čím silnější stěny, čím nestejnoměrnější
profil střepu a nerovnoměrné sušení, tím více prasklin. Nezavrhujte možnost,
že schnutí takového výrobku, může trvat měsíc i déle.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Proč při výrobě větších kusů točit na sádrové podložce Kvůli
rovnoměrnému sušení. Jakmile to bylo možné, zakryl jsem střep textilií a poté
jsem ho vložil do pytle na odpadky. I když se horní část dostala v sušení
trochu napřed, přes noc dno dohnalo rozdíl, protože sádra z něj odsála vodu.
Ráno jsem střep nadzvednul bez nutnosti odřezávání a asi po hodině byl
dostatečně ztuhlý na obtočení. Sádrovou podložku jsem k točně připevnil
pomocí podložky „Batmate“. Tenká vrstva šlikru nanesená na podložku a rázné nahození kusu hlíny
na ni ji dobře přilepí (chce to cvik trefit se na střed). Žádná jiná metoda
tak dobře nezajistí rovnoměrné sušení napříč výrobkem a předcházení
prasklinám jako tahle.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Jak usušit a vypálit porcelánový talíř o průměru 80 cm bez vzniku
prasklin Co je k tomu
zapotřebí? Tři měsíce. Porcelány jsou jemné hmoty a u těžkých kusů nebudou
tolerovat nestejnoměrné schnutí v jakékoliv fázi. Tento talíř vypálený na
žároměrku 10 vyrobil Peter Flanagan z Okanagan Potterry v Nelson,
B.C. I samotný výpal je výzvou. Porcelány mají vysoký obsah křemene, a proto
dostat takový výrobek přes jeho přeměnu (~650–500 °C) bez prasknutí je možné
pouze, pokud to probíhá velmi pomalu. Fakt, že staří čínští hrnčíři vyráběli
velmi velké porcelánové kusy, znamená, že měli znalosti také o pomalém
chladnutí (a byl to přirozený důsledek pecí, jež používali). Avšak naše
moderní pece chladnou rychle, takže pokles musí být zpomalen. Peter zvyšuje
úroveň svých „nadlidských schopností“ tím, že na své keramice používá listry,
což znamená další dva přechody přes problematickou přeměnu křemene. Pokud to
budete zkoušet, buďte připraveni na velmi pomalý výpal (tj. 25 °C/hod) během
tohoto teplotního rozsahu.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Sušení plátu hlíny mezi sádrokartonovými deskami Vyrábím si
sám vlastní pecní pláty určené pro nízký výpal (ze směsi pyrexu a kaolinu v
poměru 50:50 s 20% přídavkem ostřiva). Jak je mohu
usušit? Takto. Můžete si myslet, že hmotnost vrchní desky by bránila smrštění
plátu a praskl by, ale k tomu nedochází.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Neuvěřitelná plasticita bentonitu a poučení z toho plynoucí Váza vlevo
(vysoká 20 cm) je vytočena z materiálu, který se zdál být velice plastický.
Od spodu až po vrch jsem dosáhl téměř rovnoměrné tloušťky (5 mm). Váza vpravo
měla stejnou původní velikost (20 cm). Nicméně schnutím se smrštila na
pouhých 18 cm výšky, tj. smrštila se o 14 % (oproti 6 % u té nalevo). Stěna
je nejužší poblíž dna a je pouze 2 mm silná. Jak lze vytočit
tak tenkou stěnu? Hmota je namíchaná z 50 % jílu ball
clay a 50 % bentonitu. Bentonit sám o sobě nemůže
být smíchán s vodou, ale pokud je za sucha smíchán s jemnozrnným ball clay, tak to lze. Trvalo
asi 4 dny břečku odsušit na sádrovém stole. Je to
snad nejhůře schnoucí hmota, jakou si lze představit. Poučení: I taková hmota
muže být sušena bez toho, aby praskla. Jak? Jeden měsíc pod textilií a
plastovou fólií, aby se zajistil stejný obsah vody napříč střepem. To
znamená, že lze bez prasklin usušit jakoukoliv hmotu, pokud sušení probíhá
dostatečně rovnoměrně.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Tento kousek hlíny obsahoval tolik ostřiva Tato hmota
určená pro modelování se jmenuje Industrial Crank a je od výrobce Potclays
v UK. Část jsem usušil, rozplavil, ostřivo jsem prosil a poté jsem zbývající
hlínu odsušil. Obsahuje téměř 50 % ostřiva. Přesto
je tato hmota známá pro svoji úžasnou plasticitu a houževnatost. Jak je to
možné, když obsahuje tolik ostřiva? Je to díky základní hmotě. Je velmi
lepkavá a plastická. Přesto má pouze 6% smrštění sušením. Ostřivo má úzký
rozsah velikosti – od hrubosti síta 35 po 70 (vysoké procento je nejhrubší velikosti).
Přesto hmota překvapivě nepůsobí drsně. Proč? Opět, je to základní hmotou.
Každá částečka ostřiva je usazena „v lůžku“, které jí pevně drží, avšak zároveň jí umožňuje volnost pohybu.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Tuto hlínu je nemožné usušit. Přesto jsem to zvládnul. Jak? Tato hmota
je namíchaná z bentonitu a jílu ball clay v poměru 50:50. Smrštění sušením je 14 %, tedy více
než dvojnásobek v případě obvyklé keramické hmoty. Mělo by být nemožné ji
usušit, maximální množství bentonitu, které hmoty normálně snesou je 5 %.
Přesto si všimněte, že spoj ucha a stěny je bezchybný a bez sebemenší tenké
prasklinky (ačkoliv dno přece jen trochu prasklo). Pamatujte, že čím lepší
namíchání a prohnětení, čím menší výrobek, čím tenčí
střep, čím lepší spoje, čím stejnoměrnější obsah vody v celém výrobku během
celého procesu sušení a čím vlhčí klima, ve kterém žijete, tím úspěšnější
sušení bude. Co obnášelo usušit tuto hmotu? Jeden měsíc pod textilií a
plastovou fólií. Textilii jsem každých pár dní měnil. Zavedením stejných
principů budete i vy svoje výrobky úspěšněji sušit.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Chcete točit porcelánové talíře s tlustými dny a tenkými okraji Potom je
možné, že budou potřebovat na uschnutí týden. Tento talíř má dno silné 2,5 cm
(zatímco okraj je čtvrtinový). Během prvních pár hodin bude takto tenký okraj
schnout rychleji než dno. Avšak jakmile bude schopný podepřít váhu přes něj
přehozené textilie, vložím ho do pytle na odpadky, uzavřu a nechám ho tak po
několik dní. Dokonce ani po takové době, i přesto že podložka byla suchá,
nešel jednoduše odlepit. Dno bylo stále docela měkké, ale okraj byl
dostatečně tuhý na to, aby se talíř dal obrátit dnem vzhůru a obtočit (snažil
jsem se vytvořit profil o stejné tloušťce). Potom jsem ho přikrytý textilií
sušil několik dalších dní. Trvalo to alespoň týden. Pokud bych okraj nechal
uschnout během několika prvních hodin, velmi pravděpodobně by talíř později praskl.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ Sušení hrnků před ventilátorem za 2 hod a bez prasklin Hrnky byly
vytočeny z hmoty Plainsman Coffee
Clay a poté se asi 30 min sušily před ventilátorem,
než byly dostatečně tuhé pro přidělání uch. Hmota Coffee
Clay je plastická a praskne, pokud nejsou výrobky
rovnoměrně sušeny. Pokud ale jsou, nedochází k žádným problémům. Po
připevnění byl na ucha aplikován vosk (pouze tenká část na vnitřní straně
byla vynechána, aby měla kudy unikat voda). To zpomalilo jejich schnutí.
Jinak by schnuly mnohem rychleji než tělo hrnku. Pak šly do pece a na
glazování byly připravené další ráno. Proč byla tato ucha vytažena hodinu po tom, co byly vytočeny hrnky Protože
schnou a tuhnou mnohem rychleji. Když jsou na hrnek ucha lepena pomocí šlikru asi o hodinu později mají stejnou tuhost jako
hrnky. Hrnky s přilepenými uchy, které stojí na sádrových podložkách, budou
následně přes noc přikryty textilií a plastovou fólií. Další ráno budou mít
všechny části stejnou tuhost a hrnky budou připraveny pro obtáčení (pozn. překl.: V tomto případě se musí autor při obtáčení
obtížně vyhýbat již nalepených uchům). Poté budou dekorovány, postaveny na
dřevěně desky a zabaleny do textilie na uschnutí.
Zdroj: Digitalfire Dostupné
z: https://bit.ly/35Xo9yZ ____ Z originálu
„The Black Art of Drying Ceramics Without Cracks“ přeloženo s
laskavým svolením Tonyho Hansena. Překlad:
Hana Križanská | Odborná korektura: Petr Toms |
Jazyková korektura: Zuzana Chomátová |
|
|
|
|
|
|
|
|
